Skutečně né-příliš atraktviní duel -leda ze strany posledního týmu tabulky (doufejme že to tak zůstane i po třiceti ligových kolech)- čekalo na Střelnici již 13. ligové kolo ve kterém opět ožila naděje na první místo tabulky. Ani to však nevyvážilo vliv počasí a již zmíněné atraktivity soupeře a počet diváků tak potvrdil reálné odhady které nedávaly šanci návštěvě převyšující tři tísícovky diváků. V konečném součtu se tak na Střelnici sešlo slabých 2480, ale upřímě, jen velký neznalec českého fotbalu a hlavně pohodlnosti jabloneckého obyvatelstva by typoval víc...

Naštěstí nám zklamání ze stagnujících návštěv v poslední době celkem vydatně nahrazuje dobrý pocit ze stabilně plnícího se kotle jehož počty se ustálily na cca 60 kotelnících a ani tentokrát pod zmíněnou částku příliš neklesl. Před zahájením zápasu se nás v kotli sešlo odhadem na 50.

Co však nahánělo doslova hrůzu či chcete-li husí kůži, byl ze tří čtvrtin zaplněný sektor hostů. Ještě štěstí že "bohemácká" sektorovka nezabírá tolik místa a ona třináctka zoufalých (no co si má člověk myslel o těch, jež sou schopni obětovat svoji klubovou příslušnost týmu bez hrdosti, cti, historie, znaku, názvu,....) se pod ní se štěstím vměstnala aby narušovala už tak né-příliš kvalitní fotbalovou atmosféru svýmy kulturními vložkami.

Konečně se dostáváme k zápasu...občas se ani nedivím prořídlím tribunám jabloneckého stánku, někdy nám skutečně dokáží páni fotbalisti pěkně zabrnak na nervy. O to nás ostatně nepřipravili ani tentokrát a během první půle jsme tak mohli sledovat sice líbivý útočný fotbal, nicméně s mizernou finální fází. K té se také občas dostali i hosté, příliš starostí ale nenadělali a pro dnešek tak více či méně zůstalo jen u otázky zda se podaří prorvat jabloneckým míč za brankovou čáru.

Samozřejmě nesmí chybět ani tradiční hodnocení supportu, jenž byl pro tento duel z naší strany velice rozkouskovaný a velice nedůrazný. Zkrátka fandění na půl huby a když už tak jednou za pět minut. Zajímavým faktem se ukázalo být zjištění že v případě že je například klasické skandování "Jablonec!" rozeřváváno z horní části kotle, je většina přítomných ochotna jej zařvat s docela solidním nasazením oproti rozeřvávání ze spodní části, při kterém se zapojuje slabší půlka a to ještě se značně nuceným výrazem ve tváři...čím to?...

Druhý poločase jako přes kopírák s prvním jen nasazení hostujících hráčů stabilně klesalo ale to také nebylo nic zarážejícího. Co bylo kladem oproti první půli, byla mnohem větší snaha po vsítění branky z naší strany, útok skutečně nabíral na obrátkách ale o pořádné drama nikdo nepřišel a onen blažený pocit vedení jsme si mohly vychutnat až pět minut před koncem řádné hrací doby. Asi stý rohový kop konečně zužitkoval Tom Huber, jemuž ze srdce děkuji za záchranu mnoha cévek, infarktů apod...

I přes vydřené vítězství však zůstávámě tradičně o skóre druzí za vedoucími Teplicemi. Teď by mě ale skutečně zajímalo co může být větším lákadlem na následující výjezd, který se odehrajem právě na stánku našeho, v této sezóně největšího rivala?! Co můžeme chtít víc než tyto fotbalové podmínky které ještě podporuje fakt že zápas se odehraje v sobotu a klubový výjez nás výjde se vším všudy na necelých 200Kč za osobu?! A pro ty kteří bědují nad tím že autobus je již vyprodaný: hlava nehlava se hlaste, v případě velkého zájmu není vyloučená možnost dvou autobusů a i kdyby ne, pořád je tu šance že se pro vás nějaké to místo najde...naděje umírá poslední a kdo hodí byť jen malou šanci jet na Teplice s námi za hlavu, by se měl zamyslet jak je na tom s věrností ke klubu! K FOTBALOVÉMU KLUBU JABLONEC!!!!!:-)